Brixie je moc milá a mazlivá asi dvouletá fenečka, ale vždy tomu tak nebylo. Než k nám přišla, tak krom kastrace a následné péče, lidi prostě neznala. Byla v podstatě divoká. Naučila se u nás mazlit, chodit na vodítku, být v klidu doma.
Byla přijatá ještě s Armínkou z jiného spolku, kde byla odvezena od majitele, který měl psy bezprizorně na vrakovišti. Brixie si prošla peklem, jako malá zřejmě prodělala zákeřnou štěněcí nemoc, která jí oslabila plíce a průdušky, a tak je začala okupovat bakterie, která jí způsobovala velké problémy. Poté měla ještě úraz, ten se ale naštěstí zahojil bez následků.
Uvítala by klidnou domácnost, domeček se zahrádkou, s klidnějším, vyrovnaným psem či fenkou. Budoucí majitel musí počítat s tím, že Brixie bude vždy trochu oslabená a náchylnější k nemocem, vhodná právě na tu zahrádku se spaním v teple, či na kratší vycházky.
Často se k nám takovýto nesocializovaní pejsci dostávají a lidé se nás ptají, jaký je rozdíl, mezi socializací, výchovou pejska a jeho výcvikem.
Socializace spočívá v prvé řadě v získání důvěry.
Pomáhá v tom, aby se pes naučil rituály, které mu usnadní pozdější výchovu. Nesocializovaní psi často totiž nemají ani správnou vazbu ve smečce, ve které vyrůstají a třeba jídlo je pro ně vše, co se jen trochu dá sníst. Na druhou stranu, oni ze začátku nepotřebují lidi, ani vaše pamlsky, jako to dělají psi, které máme běžně doma. Jediné, co chtějí, je utéct a nekomunikovat s člověkem. Socializací v tomto případě myslíme opravdu poznání běžné spolupráce a důvěry s člověkem, aby pejsek pochopil, že “divoce” žít už prostě nechce a začne vnímat výhody socializované smečky.
Socializovat se musí pejsci krom lidí i s ostatními psy a zvířaty. Psi, kteří často strádají, jsou totiž velmi dobří lovci, a tak pro ně nebývají ostatní zvířata oblíbenými kamarády, je to pro ně kořist. Vše se dá ale správným přístupem usměrnit a ohlídat. Pár jedinců je naopak natolik vystrašených, že se ostatních zvířat, byť třeba malého kuřete, bojí. To je vzhledem k nutnosti sehnání potravy v nouzi spíše výjimkou. Socializace s pejsky, ač by se mohlo stát, že se tito skoro “divocí” psi ve smečkách umí chovat, je přesto důležitá. Především díky nutnosti přežití nemají takovýto psi žádný “soucit” se štěňaty, v takovýchto smečkách neřízených člověkem končí často jako potrava pro dospělé psy. Přesto tito psi ukazují, že pokud mají dostatek potravy, dokáží si se štěňaty hrát, ale na vše se musí pes navykat postupně.
S ostatními psy často pozorujeme, že ač se na začátku těm běžně socializovaným psům podřizují, postupně se získáním sebevědomí, dochází k tomu, že si svoje postavení snaží vylepšit, pokud se to opět usměrní správným způsobem, lze i u takovýchto pejsků možné přejít do fáze výchovy a výcviku.
Výchova psa je vždy o tom, aby byl pes spíše milým společníkem a kamarádem.
Takový hafan může bez problémů se svým pánem skoro všude, kde to není nevhodné než obtěžujícím tvorem, co způsobuje lidem a ostatním psům problémy. Nemusí mít za každou cenu rád všechny lidi a psy, ale měl by být ovladatelný a pokud se mu někdo nelíbí, měl by ho umět ignorovat.
Základem výchovy je i přivolání, bez kterého by žádný pes neměl běhat na volno. Samozřejmě jsou to psi a stát se nějaké nedopatření může, ale u zodpovědného majitele je to opravdu o výjimkách, kdežto u nezodpovědných lidí téměř pravidlo. Takže výchova psa je i hodně o výchově pána a o svědomí, zda by vůbec psa měl mít. Psy je potřeba navykat i na běžné hluky, davy lidí a jiné situace, se kterými se nemusí setkávat denně a cíleně, ale pokud je zná, usnadní vám to život s vaším parťákem. Do výchovy patří i navykání na samotu, kdy je pán mimo domov, naučení čistotě, navykání na náhubek a spousta dalších věcí.
Výcvik psa je pro ty, co chtějí, aby jeho pes uměl více než se jen chovat ve společnosti.
Některým lidem se jen líbí, že pes umí pár obvyklých i méně obvyklých cviků, někteří míří ke specializovanému výcviku. Možností je u nás opravdu hodně a je z čeho vybírat. Dojít se dá cíleným a důsledným cvičením až ke zkouškám a závodům. Výcvik psa také zaměstnává, aby se nenudil, jak psychicky, tak fyzicky a neučil se tak zlozvykům z nudy. Výcvik je i sport se psem.
Toto je popsáno jen velmi stroze a ve většině případů se socializace, výchova a výcvik psů prolínají. Všichni majitelé by si měli uvědomovat zodpovědnost za své psy a nemělo by docházet k tomu, že se jejich pes řítí k lidem se psy, o kterých nic neví. Aby nedocházelo k tomu, že jejich pes někomu kazí svojí nevychovaností výchovu těm slušným pejskařům. Aby si psy dávali na vodítko, pokud nevidí za roh a neví, co se může stát.
Vždy je dobré se psem absolvovat nějaký kurz výchovy či výcviku, najdete jich spoustu a je dobré velmi pečlivě vybírat, vždy je to ale jen o vaší snaze a důslednosti. Za Srdeční záležitosti přejeme všem, aby se svým psím parťákem zažívali radost ze společně prožitých dní.
