„Na vědomost se dává slavnému publiku i všem měšťanům, že dnes 18. února 2017 jednota sokolská v Dobříši pořádá slavnostní ceremonii karnevalového průvodu maškar a všelijakých potvor ku povyražení mládeže…“ Touto řečí principála masopustu započal letošní opět velmi vydařený tradiční dobříšský masopustní průvod.

Již před začátkem celé akce bylo možné tu a tam některou z „potvor“ v blízkosti dobříšské Sokolovny zahlédnout. Když ve dvě hodiny průvod v čele s Bakusem na kárce vyrazil, nemohli se přihlížející na masky vynadívat. A že jich bylo opravdu hodně!

Průvod měl několik zastávek. Na každé z nich se vždy rozestoupila „putovní“ doprovodná kapela – Dobříšský pokleslý orchestr lidových nástrojů – a vyhrávala nejrůznější české lidové písně. Kudy průvod šel, tudy vládla nádherná atmosféra. Lidé se veselili a tančili a ona úžasná bezprizornost momentu zanechávala na nejedné tváři veliký úsměv.

Hned na druhé ze zastávek byli účastníci i ti, kteří se k průvodu přidali, občerstveni koblihami, čajem a kávou, které si pro průvod připravila radnice. Stejně vřele průvod přivítal i dobříšský Domov seniorů.

A jak byl průvod zakončen? Ničím jiným než pálením Bakuse! Ten byl na břehu rybníka Papeže „po vzoru starých Slovanů“ zapálen a utopen a masky se poté přesunuly k oslavám do nedaleké restaurace. Nejmladší účastníci – tzv. masopustní Šibřinky – se přesunili zpět do Sokolovny na tradiční dětský karneval.

Něco málo k historii…

Víte, proč se Bakus pálil? Zvyk jako takový, tedy vítání jara, opravdu patří mezi původní pohanské zvyky, které známe ještě z praslovanských dob. Tento zvyk byl praktikován v téměř každé vesnici, kdy dívky slámovou panu – tedy Bakuse/Moranu – oblékly do dívčích šatů a často i dozdobily květinami a drobnými ozdůbkami. Figurínu následně vyvezly na pole v blízkosti vesnice a zapálily ji či vhodily do řeky. To na znamení odchodu zimy – tedy smrti a neštěstí.

V některých místech dívky dokonce po zapálení Morany na poli utíkaly zpět do vesnice a tradice pravila, že poslední, která doběhne, do roka zemře. Naštěstí, v této podobě se zvyk minimálně u nás v Dobříši nedochoval a je tedy opravdu vnímán pouze jako vzpomínka na tyto pěkné tradice.

Facebook Comments