V září 2017 otvírá Dítě v lese v obci Mokrovraty Základní lesní komunitní školu pro děti od první do páté třídy. Pro zázemí školy potřebuje vybrat od dárců peníze na mongolskou jurtu. Za peněžní dar dostane každý dárce odměnu přímo od srdce.
Jedna jurta již na místě stojí, v současnosti v ní sídlí lesní školka Dítě v lese. Cílem lesní školky je udělat vše pro to, aby děti nezapomněly, ale naopak prohlubovaly přirozený lidský potenciál, sounáležitost s přírodou a lásku k ní. Děti v lesní školce jsou v každodenním kontaktu se vším, co příroda nabízí. Citlivě vnímají její proměny a spolu s ní samy vyrůstají a učí se poznávat svět.
Co ale potom, když dítě z lesní školky nastoupí do běžné základní školy? Čeká ho velká změna. Proto se Dítě v lese snaží pro děti nejen z lesních školek zajistit i otevření Základní lesní komunitní školy, kde se naučí vše stejně jako v klasické základní škole, ale více v souladu a propojení s přírodou.
O co v projektu Lesní školy jde?
Jurta o průměru šest metrů stojí kolem 150 000 Kč. Pokud se podaří vybrat více peněz, pořídí také dřevěnou podlahu, kamna, základní nábytek a možná zbyde i na pár knih. V případě, že budou dárci hodně štědří a podaří se vybrat více peněz, zakoupí občanské sdružení jurtu s průměrem osmi metrů, která stojí 200 000 Kč.
V současnosti je vybráno kolem 43 %, tedy 65 900 Kč a do konce sbírky zbývá 33 dní. Bližší informace o možnostech, jak projekt podpořit, najdete zde.
Zápis do Lesní základní komunitní školy proběhne 18. dubna od 15 do 17 hodin a 30. dubna od 10.00 do 12.00 hodin v Čajovně Dobříš.
Od 10. března 2017 také probíhá (před)školní setkávání dětí, které mají zájem o lesní školu. Setkávání je pravidelně každé úterý a pátek od 13.00 do 14.30. Pedagogicky jej vedou dámy Šárka Jonáková a Miluše Jekoschová.
Děti se na setkáních seznamují s prostředím lesní školy, jejím zázemím a s nejbližším okolím. Setkávání vedou zároveň k aktivitám směrujícím k rozvoji zrakového a sluchového vnímání, matematických představ, grafomotoriky, řečových i pohybových dovedností. Pokud máte zájem o setkávání, přihlaste se na email (uchytil.b@post.cz), nebo na telefon 732 64 35 76.
Na osobnosti, které projekt podporují, a samozřejmě také na děti z lesní školky Dítě v lese se můžete podívat v tomto videu.
Projekt Základní lesní komunitní školy podporují známé osobnosti…
… jako Tomáš Klus, zpěvák, textař, herec, Helena Třeštíková, režisérka, Miluše Jekoschová, zakladatelka lesní školky Dítě v lese, Igor Chaun, režisér, Ondřej Šteffl, ředitel společnosti Scio, Bohumil Fišer, CHKO Brdy, Simona Babčáková, herečka, Bára, Tereza a Martina s dětmi, maminky a herečky a mnoho dalších lidí z řad rodičů a podporovatelů školy a školky.
Položili jsme několik otázek Báře Pecháčkové Uchytilové, průvodkyni dětí ve školce a zakladatelce lesní školy
Jak v současnosti probíhá přechod dětí z lesní školky do běžné školy? Jak by se to mělo změnit?
Za posledních sedm let existence školky bylo jen několik málo dětí, které po tříleté lesní školkové docházce přešly na základní školu. Pro většinu z nich zvolili rodiče ne zcela klasickou státní základní školu. Žádné z dětí s přechodem nemělo žádné potíže.
Ale z vlastní zkušenosti vidím, že poté, co se především jako rodič sžijete s prostředím, ve kterém mají děti velkou volnost pohybu, kde jsou v neustálém intenzivním kontaktu s přírodou, a kde sledujete jejich na dnešní poměry velmi samostatnou cestu k vlastnímu rozvoji, tak zkrátka otázka, kam po školce, nenechává rodiče klidnými.
A jak se poslední dobou školka rozrůstá, dětí, ze kterých se stávají předškoláci, přibývá. A protože v nejbližším okolí není základní škola, která by se svou filozofií přibližovala lesní školce, rozhodli jsme se dětem dát možnost rozvíjet se v podobném duchu, a proto v září 2017 otevíráme lesní komunitní školu.
Co navštěvování lesní školy dětem přinese?
Naše škola staví v první řadě na těchto osmi principech:
Každý jeden z těchto principů je stejně důležitý, jako všechny ostatní, ale pokud se ptáte na srovnání s dnes ještě stále běžnou školou, za největší pohromu považuji známkování. Nejlépe situaci vystihuje kreslený vtip, který koluje po internetu, kde za katedrou učitel říká: „Aby to bylo spravedlivé, všichni teď na čas vyšplháte na strom.“ A před katedrou na něj nechápavě kouká žirafa, krokodýl, ještěrka, opice a slon.
Děti jsou neustále vystavené porovnávání, a přitom se porovnává jen jeden typ inteligence, či schopnosti. Z toho pak plyne to, že děti (spolu s rodiči) věnují 70 % času těm předmětům, které jim nejdou, namísto toho, aby pronikaly hlouběji do věcí, které je baví a zajímají a kultivovaly tak maximálně svůj potenciál.
S tím samozřejmě úzce souvisí vnější motivace. Většina dětí plní školní povinnosti jen kvůli tomu, aby dostaly dobrou známku. Ale to je jako bychom doma myli nádobí jen proto, že čekáme, že nás za to někdo pochválí. Za mnohem efektivnější považuji podněcování k motivaci vnitřní, kdy dítě pracuje na určité věci z toho důvodu, že si dovede představit, jak to ve svém životě využije, případně z důvodu, že ho to vážně zajímá.
Jak bude vypadat běžný den v Základní lesní škole?
Tady se vrátím částečně k předchozí otázce. V klasické škole jsme zvyklí na čas rozkouskovaný přesně na jednotlivé předměty. Ale to se přeci běžnému životu, na který děti chceme připravit, příliš nepodobá. Proto v naší škole volíme metodu projektového vyučování, při kterém děti pracují s informacemi z různých předmětů a propojují je v širších souvislostech.
Kromě projektového vyučování budou děti u nás ve škole vytvářet spolu s pedagogem vlastní učebnice, nebudeme tedy vycházet z něčeho, co už je pevně dané, otevřeme prostor pro vlastní kreativitu, objevování světa podle vlastních schopností a možností.
Jak říká Naomi Aldort, nejdůležitější je pro dítě najít si svůj vlastní způsob, jak si některé věci osvojit. To jen ten nejlepší stimul pro vývoj mozku. Pokud dětem určujeme, co se mají učit a v jakém věku, bez ohledu na to, zda k tomu vývojově samy došly, není příliš pravděpodobné, že si to navždy zapamatují. A kromě toho si ponesou do života pocit, že jsou pomalí, nechápaví, nebo zkrátka ne dost dobří. A já jsem přesvědčena, že každý člověk má něco naprosto jedinečného, čím může být světu užitečný, ale většina z nás to ani netuší, protože nám ve škole nešlo to či ono. Málo jsme se věnovali tomu, v čem jsme byli dobří.
Kromě toho se budeme hodně hýbat, relaxovat ve volné hře, učit se zakládat a pečovat o jedlou permakulturní zahradu, navštěvovat místa, kde pracují rodiče, jezdit do muzeí, objevovat Brdy i širší okolí, jezdit do školy na kole, kamarádit se s rodilým Angličanem a učit se s ním komunikovat, a ještě mnoho dalšího.
Jaká bude kapacita školy? Jaké třídy budete v roce 2017/2018 otevírat?
Lesní komunitní škola bude tvořit, alespoň v prvním roce, jednu malotřídku, ve které bude společně maximálně šestnáct děti ve věku od šesti do deseti let. V tuto chvíli to vypadá, že budeme mít děti v nulté, první, druhé a třetí třídě.
Ale umíme si představit, že bychom přijali i zájemce z řad rodičů dětí spadajících do čtvrté a páté třídy základní školy. Všechno záleží na jejich motivaci, osobní zaujatosti a souznění s celým projektem, i na školní historii dítěte. Takže pokud vás zajímají další podrobnosti, neváhejte se na nás obrátit. Vše s vámi rádi probereme.
Plánujete do budoucna další rozšiřování Základní lesní školy i pro další ročníky od šesté třídy do deváté?
V tuto chvíli máme plné ruce práce s otevřením prvního stupně. Ale dovedu si představit, že až získáme zkušenosti a děti nám zase poporostou, budeme mít sílu i chuť do dalšího rozšiřování.
