Jaromír Bláha (Hnutí DUHA) – jeden z největších znalců ochrany divoké přírody v Česku – nyní získal prestiží ocenění Josefa Vavrouška. Kromě toho, jak ocenění vnímá, nám také například prozradil, co si myslí o zástavbě města Dobříše a změně územního plánu…
Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos pro ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj v červnu převzal dlouholetý člen ekologické organizace Hnutí DUHA a expert na ochranu přírody a lesů Jaromír Bláha. Zařadil se tak mezi do společnosti takové dřívějších laureátů, kterými jsou bývalí ministři životního prostředí Bedřich Moldan, Ivan Dejmal nebo Martin Bursík či vědci a akademici Josef Fanta, Hana Librová nebo Igor Míchal
Jak jste se cítil, když jste se dozvěděl, že jste byl na ocenění navržen a potom když jste cenu získal?
O tom, že jsem navržený na Cenu Josefa Vavrouška, mi napsali, když jsem zrovna ležel se zápalem plic. Tak se přiznám, že jsem v tom stavu, co jsem byl, zrovna pocity z návrhu moc nepitval. O tom, že jsem ocenění získal, mi řekl osobně ředitel Nadace Partnerství, když jsem byl v Brně. Nejprve jsem řešil spíše technické detaily jako třeba komu to můžu a nemůžu říct, než to bude oficiálně vyhlášené. Teprve později doma mi to teprve naplno došlo a samozřejmě přišel pocit radosti a takového toho uspokojení, jako když je člověk rád, že ostatní ocení jeho práci.
Co pro Vás cena znamená? Pomůže to Vaší činnosti do budoucna?
Cenu Josefa Vavrouška vnímám jako ocenění pro celé Hnutí DUHA, nejen pro mě, stejně jako tomu bylo u evropské ceny EuroNatur, kterou jsme za ochranu Šumavy a budování zelených a mírových mostů v Evropě dostali před třemi lety. Kdyby takové ceny byly nějakou metou, tak řeknu, že vlastně již nemám o co dál usilovat, protože jsem dostal nejvýznamnější cenu za ochranu přírody a životního prostředí v Evropě a teď i v České republice. Tak nevím, jestli jsem je nedostal předčasně. Vidím totiž víc problémů nedokončených, na kterých bych chtěl dál pracovat, ať už s cílem najít další místa v krajině, které ponecháme divoké přírodě nebo zlepšit hospodaření v těch lesích, které chceme využívat, abychom v nich hospodařili šetrnými, přírodě blízkými způsoby. Ocenění nám v tom samozřejmě mohou trochu pomoci.
Chcete něco vzkázat dobříšským nebo obecně čtenářům?
Já se dosud víc věnoval legislativě a precedentním národním kauzám, jako je NP Šumava, ale tady v Dobříši je podobný problém v tlaku na další zástavbu zemědělské půdy jako třeba na Šumavě. Je to velký problém, zastavujeme půdu hroznou rychlostí. Měli bychom se všichni snažit dát tomu stopku, i tady v Dobříši. Deset let starý územní plán určil k potenciální zástavbě i taková pěkná místa, jako jsou Brodce a Bzdinka. Měli bychom usilovat o to, aby se územní plán přehodnotil a zástavba se dál nerozšiřovala. Zatím tady není pro další velký nárůst počtu obyvatel volná kapacita škol a školek, čističky odpadních vod atd. Nikdo nepřemýšlí o tom, jaké změny dosavadního života by rozšíření města a přistěhování dalších tisíců lidí přineslo… A změnu krajiny, znehodnocení kvalitní půdy… Přesto většina současných členů zastupitelstva revizi územního plánu odmítá, myslím, že bychom o tom měli začít v Dobříši otevřeně mluvit, jde o budoucnost města a způsobu, jak tu žijeme. Měli by se k tomu mít možnost znovu vyjádřit všichni, nejen zastupitelé a radní města. A asi nejen formou ankety, ve které již dříve většina obyvatel řekla, že si další zástavbu a rozšiřování města nepřeje.
Jaromír Bláha získal ocenění za dlouholetou práci na ochraně přírody
Jaromír Bláha cenu získal především za svou dlouholetou práci na ochraně přírody v hospodářských lesích i divočiny v chráněných územích, zejména pak v našem největším a celoevropsky významném národním parku Šumava. V těchto tématech se angažuje odborně i občansky, vystupuje v médiích či veřejných debatách nebo jedná s politiky. Působí takto vytrvale už od roku 1994, kdy v Hnutí DUHA založil někdejší program Lesy, dnes pojmenovaný Krajina.
Za svou odbornou, občanskou i osvětovou činnost ve prospěch ochrany přírody získal několik mezinárodních ocenění. Naposledy to byla v roce 2014 evropská cena nadace EuroNatur udělená zároveň celému Hnutí DUHA za budování zelených a mírových mostů v Evropě. K dalším nositelům této ceny patří například princ Charles, Nelson Mandela či Michail Gorbačov. Hnutí DUHA bylo oceněno konkrétně za dlouhodobý a mimořádný podíl na ochraně přírody v národním parku Šumava.
Cenu Josefa Vavrouška založila Nadace Charty 77
Cena Josefa Vavrouška má již více než dvacetiletou historii. Je udělována každoročně za dlouhodobý přínos a konkrétní činy pro ochranu životního prostředí a prosazování udržitelného rozvoje. Cenu založila v roce 1996 Nadace Charty 77 na památku někdejšího federálního ministra životního prostředí z let 1990 až 1992 Josefa Vavrouška, který tragicky zahynul v roce 1995 při pádu laviny ve slovenských Roháčích. Josef Vavroušek byl jedním z hlavních představitelů konceptu trvale udržitelného života nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy a výraznou autoritou na poli ochrany životního prostředí. Od roku 2014 udělování ceny převzala Nadace Partnerství.
