Radostná zpráva dostala se našemu městu až z dalekého kraje karlovarského. Stáčené pivo dobříšské vyznamenané stříbrnou státní medailí si tam chválí zahraniční i bohatí tuzemští hosté znamenitého Grandhotelu Pupp, v tomto lázeňském městě toliko vyhlášeného. Pivo dobříšské tak činí nejlepší pověst městu svému po vlastech našich i za hranicemi daleko.
Dalekosáhlá historie poctivého piva z Dobříše známa je nám až do druhé poloviny století patnáctého, kdy již podle spisů dochovaných v našem městě pivovar stál. Během století šestnáctého za vlády císaře a krále Maxmiliána II. dobříšskému městečku se dařilo, i rozkvétal také pivovar a přilehlá sladovna s hvozdem a spilkou. Po desítek let stáčelo se tu 720 sudů piva každý rok. Jeho znamenitá chuť proslavila pivo dobříšské i v okolních obcích a vsích, kam bylo z Dobříše pravidelně rozváženo. Na počátku století sedmnáctého již v sousedství nestála hospoda ani restaurace, která by pivo dobříšské netočila, a náš pivovar stal se nejvyhlášenějším v celém širém podbrdském kraji.
V jarních měsících léta páně 1604 dokonce i sám císař s arcibiskupem pražským nařídili špitálním krčmám v Dražeticích, Hubenově, Boroticích a Županovicích podle nové smlouvy čepovati výhradně piva dobříšského – bílého z pšenice, nebo hořkého z ječmene. Zlatou éru proslulého a lahodného nápoje z města Dobříše však zanedlouho utnula krutá válka třicetiletá. Během temných let válečných odkoupil celé starobylé panství dobříšské i s pivovarem hrabě Bruno z Mannsfeldu, a to za čtyřicet zlatých rýnských.
Po několik desítek let Dobříš hojil válečné rány a nabíral síly. Pak opraven byv, obnovil svou zašlou slávu i pivovar dobříšský. Stalo se tak za vlády císaře Leopolda I. roku 1675. Přišly lepší časy a sudy piva se znovu plnily a z města vyvážely i do sousedních obcí. Dobříš takovou měrou vzkvétal, že i vlastní domácí chmel pěstoval – Na Chmelnici, u cihelny v obci Chotobuš, u Umrlčí cesty a V Jezírkách. Tolika chmele ani nestačil starý pivovar vařiti, a tak byl v Dobříši pod zámkem roku 1750 slavnostně zbudován nový pivovar podzámecký u hráze rybníka Koryto. V zámku naproti pivovaru pod terasou zámeckého parku pak vystavěli i bavorské pivovarské sklepy. V letech sedmdesátých století osmnáctého však nechali podzámecký pivovar zbourati, aby rozšířen mohl být park anglický.
V Dobříši bylo třeba nového pivovaru, a tak již roku 1877 vydáno bylo 160 tisíc zlatých na zbudování pivovaru parostrojního, jenž byl po dvou rocích s velkou slávou u rybníka Papež otevřen. Dodnes se tu, jak je každému pivaři známo, dva druhy piva vyrábí. Za jeden litr obyčejného piva kdysi hospody z širokého okolí dávaly třináct a za dobříšský ležák dokonce dvacet krejcarů.
Rok letošní 1913 stal se pro pivovar dobříšský nejlepším a nejvýznamnějším, neboť překonána bylať všechna očekávání, když Dobříš vyrobil se vším všudy 24 tisíc hektolitrů piva, nad čímž se zatajil dech a pozvedla hrdost každého občana dobříšského.
Jupí
Na pivo dobříšské si tedy připijme, neboť dobře je nám známo lidové rčení: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří!
