V listopadu skončila posledními soutěžními zápasy letošní fotbalová sezona pro týmy MFK Dobříš. To je důvod pro rozhovor s předsedou fotbalového oddílu Martinem Hemrem.

MFK Dobříš s libereckým týmem I foto: archiv MFK Dobříš

Fanoušci dobříšského fotbalu jsou určitě spokojení s výsledky našich mužstev dospělých. Předpokládám, že i vy máte z této skutečnosti radost?

Určitě, ale úspěchy týmu mužů jsou pouze jen jednou součástí našeho klubu, i když samozřejmě  nejvíce oceňovány fotbalovými příznivci našeho města.

Přesto začněme touto kategorií. Čím si vysvětlujete právě úspěchy mužů A i B?

Je to hlavně dobrá parta hráčů obou mužstev. Říká se, že druhý rok po postupu do vyšší soutěže je kritický. To se v  „áčku“ nepotvrdilo.  Hráči získali na podzim více bodů než v loňském roce a ve velmi vyrovnané tabulce jsou na pátém místě, pouhý bod za druhým SK Rakovníkem. Hrajeme nebo snažíme se hrát pohledný atraktivní fotbal pro diváka a když si uvědomíme, že jsme zřejmě jediným klubem, který svým hráčům finančně nepřispívá, je to o to záslužnější. Máme dobře sestavené mužstvo složené z několika generací a příznivě se projevuje i zkušenost trenérů Martina Šraina a Jiřího Rychlíka.

Velmi si cením úspěchů „béčka“, které jako nováček překvapivě, ale zaslouženě, vede po podzimní části soutěže tabulku své skupiny. I zde působí dobrá parta lidí pod vedením Miloše Krátkého a Karla Kadlece.

Mužstvům dorostu a starších žáků se však výsledkově nedaří. Jaká je příčina?

V krajských soutěží dorostu i žáků došlo k reorganizacím. U dorostu jsme přijali nabídku hrát divizní soutěž dorostu. Ukázalo se, že je to pro hráče těžká soutěž. Je ovšem pravda, že v některých zápasech se klukům vcelku herně dařilo, ale přesto jsme ty zápasy prohráli. Dorostenecké ročníky bývají problematické. Dochází zde k velkému úbytku hráčů. V těchto letech si již vytváří i jiné zájmy než je fotbal. Řeší svojí budoucnost jak ve studiu, tak v osobním životě. Nás to tentokráte postihlo ve velké míře. Do budoucna se musíme zamyslet jak kluky přimět, aby v takovém množství neskončili s fotbalem. Je to však těžké. Pokud jde o žáky i tam jsme přijali nabídku hrát vyšší soutěž. Zde byl hlavní důvod, aby mladší žáci vedeni zkušeným Tomášem Fenykem hráli kvalitnější soutěž než je okres. To se vyplácí. V této kategorii máme jeden z nejlepších týmu v kraji, což se projevuje ve výsledcích i v tabulce. Pokud kluci u fotbalu zůstanou, bude to velký přínos pro dobříšský fotbal v budoucnosti.

A naposled se zeptám na nejmladší kategorii přípravek. Podle množství dětí to vypadá, že i zda by se mohla práce s těmito nadějemi vyplatit.

Práce s těmi nejmenšími se na Dobříši již tradičně daří. Máme velký počet kluků. Zde nejde o výsledky, ale hlavně o to, aby kluky fotbal bavil, aby si ho na zápasech a tréninkách užili. Přesto bych chtěl ocenit A-tým starší přípravky vedený Petrem Lohrem, který vévodí této soutěži. I ostatní mužstva vedená Janem Karasem a Vladimírem Kuchařem hrají s nadšením a obětavě.

Nyní bych se chtěl zeptat na jinou věc. Když v minulém roce postoupil náš první tým do divize, ozývaly se hlasy, že zde nejsou optimální podmínky pro tuto soutěž, např. vybavení stadionu. Jaký je váš názor?

Samozřejmě je pořád co zlepšovat, ale věc která s ní přímo souvisí, jsou finance. A to si nemusíme namlouvat, že těch není zrovna moc. Navštěvujeme zápasy našeho týmu na hříštích soupeřů, některé kluby mají samozřejmě mnohem kvalitnější zázemí, ale neřekl bych, že náš areál patří mezi ty horší spíše naopak. Myslím, že jsme v tomto směru na takovém průměru. Výbor MFK se rozhodl v příštím roce, že dojde k přístavbě šaten a pokud to umožní počasí, je ambicí dokončit hrubou stavbu do konce března 1918.

Na závěr se vás chci zeptat na nejlepší a nejhorší fotbalový zážitek v tomto roce?

Pro mě jednoznačně velký zážitek zápas MOL Cupu s mužstvem Slovanu Liberec (0:3). Nejen proto, že přišlo velké množství diváků, ale líbil se mi přístup soupeře, jejich hráčů, funkcionářů i diváků. Vedení tohoto klubu nám poděkovalo za organizaci tohoto utkání i osobním dopisem. Velmi si toho ceníme. V tom dopise i sdělili, že se jim zde líbilo, čímž vlastně odpovídám i na minulou otázku ohledně podmínek na našem stadionu.

Oproti tomu nejhorším zážitek se stal v nedávné minulosti, zranění Ondry Puchmajera v utkání s Hořovickem. Věřím, že se Ondra brzy uzdraví a stane se opět platným členem našeho týmů. To mu přejí spoluhráči, funkcionáři i naši příznivci.

Co popřejete našim příznivcům do příštího roku?

Určitě co nejvíce hezkých utkání a radost z našich výsledků. Chci poděkovat nejen divákům, hráčům, trenérům,  ale i našim přispívatelům a sponzorům za přízeň i v době, kdy se tolik nedařilo a popřát hodně zdraví a spokojenosti a to nejen s dobříšským fotbalem.

Děkuji za rozhovor.

Radim Weber

Facebook Comments